Sucharda se do dějin českého umění zapsal též jako neúnavný iniciátor a organizátor, a to v první řadě v rámci svého dvacetiletého působení v čele Spolku výtvarných umělců Mánes. Významnými byly jak Mánesem pořádané výstavy – zejména Rodinova (1902), Munchova (1905) a Bourdellova (1909) – tak intenzivní ediční činnost, počínaje vydáváním uměleckého časopisu Volné směry.