Stanislav Sucharda

Nadace & muzeum

Rodinná tradice

 

Stanislav Sucharda se narodil v tragickém válečném roce 1866 novopackému sochaři Antonínu Suchardovi ml. (1843-1911) a jeho ženě Anně, rozené Šádkové (1848-1924).Zásadní pro jeho charakter bylo harmonické rodinné prostředí, v němž se obdivuhodně slučovala bohémská atmosféra s vědomím sounáležitosti a spoluodpovědnosti za čilý provoz rodinného ateliéru. Stejně rozhodující byl pro umělcovu fantazii rodný podhorský kraj s jeho divokou romantickou přírodou, lesy a démony. Umělecká tradice rodu Suchardů sahá až ke konci 18. století, kdy se Jan Sucharda starší (1770-1820) vyučil v prostředí packého paulánského kláštera řezbářství a počal působit jako samostatný umělec. Umělecké tvorbě se pak věnovali téměř všichni jeho potomci. Nalezneme mezi nimi řezbáře, loutkáře, sochaře, malíře i architekty. Pozoruhodný je u Suchardů na svou dobu nezvykle vysoký počet žen umělkyň. Antonín Sucharda ml. si v Pace otevřel závod vyrábějící a restaurující kostelní vybavení a podílel se na výzdobě a úpravách desítek kostelních interiérů v blízkém i dalekém okolí. Kromě kostelního mobiliáře zhotovovaného jak v historizujících slozích, tak posléze i v secesním stylu, vytvářeli pačtí Suchardové díla rovněž z kamene, zejména četné náhrobky. Na provozu dílny se podíleli kromě několika dalších pomocníků i všichni členové rodiny od nejmladších po nejstarší. Tak se Antonínovi potomci Stanislav, Anna, Bohuslav, Vojta a Miroslava učili už od mládí vnímat umělecká díla všech dob a obeznámili se zejména s dlouho přežívající tradicí barokního sochařství a řezbářství horního Polabí a Jičínska. První řemeslné znalosti si tedy Stanislav odnesl z prostředí rodinné dílny, jejíž vedení jako nejstarší syn jednou převezme. Po maturitě na pardubické reálce pokračovalo Suchardovo vzdělávání v Praze, kde na dvě léta studia dekorativní kresby a modelování navázalo studium sochařství na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa V. Myslbeka, jehož byl Sucharda nejtalentovanijším žákem. Kromě inspirace dílem Josefa Mánesa a Mikoláše Alše, které velmi obdivoval, byl právě Myslbekův vliv určujícím pro počátky Suchardovy tvorby. Též sourozenci Stanislava Suchardy pokračovali v rodinné tradici, Anna provdaná Boudová byla vynikající keramička, její syn Cyril Bouda známý ilustrator. Bohuslav převzal rodinnou dílnu. Vojta byl sochař a loutkař, založil Říši loutek, jeho žena Anna a i dcera Anna byly akademickými malířkami,  rovněž jako jeho vnučka Radana a její dcery. Miroslava byla rovněž akademická malířka. Stanislavovy děti Marta a Stanislav se též věnovali umění, Stanislav se stal architektem a Marta provdaná Sandtnerová vystudovala sochařství a její děti, dcera Marta byla operní zpěvačka v Národním divadle a syn Jan vystudoval techniku. Přesto se u nich tvůrčí umělecký duch neztratil, Marta maluje, Jan též maluje, věnuje se kolážím a povrchové úpravě skla, jeho žena Blanka se zabývá keramikou.